Vědci zkombinovali nervové implantáty s umělou inteligencí a vyvinuli systém pro psaní pomocí myšlenek, který převádí myšlenky o psaní na text na obrazovce.
Tým vědců pracoval s 65letým mužem ochrnutým od krku dolů. Pomocí senzorů implantovaných do jeho mozku zjišťovali nervovou aktivitu spojenou s psaním rukou. Když si muž představoval, jak píše písmena, byla tato aktivita přenášena do algoritmu, který ji v reálném čase převáděl na text zobrazený na obrazovce. Cílem je, aby takový systém mohl umožnit ochrnutým lidem psát na klávesnici a efektivně komunikovat bez použití rukou. Na podobné technologii mozkových implantátů pracuje i Elonem Muskem podporovaný Neuralink.
Systém využívá elektrody, které jsou chirurgicky implantovány do blízkosti části mozku, která ovládá pohyb. V předchozích studiích se účastníci naučili ovládat počítačový kurzor nebo robotickou ruku tím, že si představovali, že pohybují rukama.
Spoluautor studie Krishna Shenoy, výzkumný pracovník Howard Hughes Medical Institute na Stanfordově univerzitě, uvedl, že tato metoda se zdá být potenciálně účinnější než podobné studie, které se pokoušely překládat spíše řeč než písmo.
Ochrnutý muž dokázal psát až rychlostí 90 znaků za minutu
Systém byl zatím demonstrován jako zkušební koncept pouze na jednom pacientovi. Systém vychází z předchozí práce Shenoyova týmu, kdy se účastníci s implantovanými nervovými senzory pokoušeli pohybem ruky pohybovat kurzorem na obrazovce a ukazovat a klikat na písmena a hláskovat slova a věty. Tato metoda umožnila lidem „napsat“ přibližně 40 znaků za minutu, zatímco nová metoda psaní zaznamenala rychlost přibližně 90 znaků za minutu s 94% přesností.
V předchozích experimentech mohli účastníci používat myšlenky k „ukazování a klikání“ na písmena na obrazovce. Tento postup byl však mnohem pomalejší než představa rukopisu.
„Komunikace je základem fungování společnosti,“ řekla Debara Tucciová, ředitelka Národního institutu pro hluchotu a jiné poruchy komunikace, která je jedním z poskytovatelů finančních prostředků na studii. „V dnešním světě internetové komunikace mohou lidé s těžkým řečovým a tělesným postižením čelit značným komunikačním bariérám a potenciálně i izolaci. Doufáme, že tato zjištění podpoří komerční rozvoj této nejnovější technologie.“